Sheltie
| Sheltie | |
|---|---|
|
Sheltie |
|
| Základní informace | |
| země původu |
|
| Tělesná charakteristika | |
| hmotnost | 6–8 kg |
| výška † |
psi: ideálně 37 cm feny: ideálně 35,5 cm |
| barva |
zlatá (sable) tricolor modře mramorovaná (blue merle) bicolor nevyskytující se black & tan bi-blue zakázané: sable merle |
| Klasifikace a standard | |
| skupina FCI | 1: Plemena ovčácká, pastevecká a honácká |
| sekce FCI | 1: Ovčácká a pastevecká plemena (s pracovní zkouškou) |
| FCI | standard |
|
|
|
| † výška uváděna v kohoutku | |
Shetlandský ovčák, sheltie, je plemeno psa původně vyšlechtěné k hlídání a shánění stád ovcí. Toto plemeno se považuje za výsledek křížení dlouhosrstých kolií s domácími psy na Shetlandkých ostrovech, ale zřejmě má více krve původních keltských ovčáků. Sheltie je známá už od 18. století.
Sheltie je nenáročný, odolný a přátelský pes, v současnosti se chová také jako společník.
Obsah |
Historie
Šeltie, pocházející ze Shetlandských ostrovů severně od Skotska, se začaly vyvíjet již v 17. století. Nevypadaly však vždy tak, jako dnes. Ze začátku by se daly přirovnat spíše k malé border collii. Do své dnešní podoby se dostaly až kolem roku 1940. Do této doby byl vzhled každého jedince dost rozmanitý. Hlavní příčinou takových rozdílů bylo, že se anglický kennel klub nemohl dohodnou na standardní výšce a preferovaly se úplně jiné kostry než dnes. Někteří chovatelé se chtěli přiblížit vzhledu malé kolie a tak se dostávali do chovu šeltií malí jedinci kolií, kteří však krom krásy srsti zadělali na věčné problémy s výškou ve vrzích. Na rozvoji šeltie se nepodílela zdaleka jen kolie, spíše naopak. Kolie dodala pouze konečný elegantní vzhled, původem jsou šeltie pravděpodobně potomky špicovitých a severských plemen, Kavalír king charles španělů a částečně mají také podobný původ jako border collie.
Povaha
O šeltiích se dá říci, že je to bezproblémové plemeno, se sladkým výrazem a milou povahou. Je velice inteligentní a vnímavá a právě pro tuto vlastnost se nehodí ke každému. Bude určitě špatně snášet nervózního člověka, jelikož je citově labilní a neunese hrubost a řev, v takovém případě vám vyhlásí stávku. Je velice učenlivá a chápavá a proto jí výcvik nedělá velké problémy. Některé šeltie ale v důsledku své vnímavosti přehnaně reagují na rušivé podněty a to pak může limitovat jejich pracovní upotřebitelnost. Nejvíce úspěchů dosahují v Agility, kde se uplatní jejich přesnost. Některé šeltie vynikají často i velikou rychlostí. V poslední době se u nás objevuje stále více velice šikovných šeltiček v disciplíně „Tanec se psem“. I když je šeltie původně pes ovčácký a pudy pást mají šeltie dodnes, u nás se tato disciplína u šeltií příliš nevidí.
Šeltie v agility
Není známo lepšího plemene určeného pro agility než šeltie. Mají neocenitelné přednosti: lehkou kostru, velkou učenlivost a pozornost. Většina šeltií se vyskytuje v agility ve velikosti S (Small). Najdou se (hlavně u psů) i jedinci, kteří soutěží v kategorii M (Medium). Šeltie agility baví. Jejich typickým znakem je, že když má člověk dráhu za sebou, šeltie "skáčou" do náručí. Jsou inteligentní a tak jim netrvá moc dlouho naučit se všechny překážky v agility. A navíc: je nádherné pozorovat šeltii s vlajícími chlupy jak skáče přes překážku.